Co znamená anovulační cyklus a lze při něm otěhotnět?

Menstruace přišla jako obvykle, ale přesto nemusela proběhnout ovulace. Co anovulační cyklus znamená pro otěhotnění a kdy je dobré mu věnovat pozornost?

Většina žen bere pravidelné krvácení jako jasný signál, že je s cyklem všechno v pořádku. Cyklus se ale může odehrát i bez ovulace, tedy bez uvolnění vajíčka z vaječníku. Občas se to stane prakticky každé ženě a jeden takový cyklus obvykle nic neznamená. Opakovaná anovulace už ale může otěhotnění komplikovat, a proto je dobré zjistit její příčinu.

Co je anovulační cyklus

Při běžném cyklu dozrává ve vaječníku několik folikulů. Folikul je malý váček naplněný tekutinou, ve kterém roste vajíčko. Jeden z nich se postupně stane dominantním, tedy největším a nejzralejším. Kolem poloviny cyklu vyplaví podvěsek mozkový (hypofýza) velké množství luteinizačního hormonu, zkráceně LH. Tento hormonální vrchol způsobí, že dominantní folikul praskne a uvolní vajíčko. Tomu se říká ovulace.

Z prázdného folikulu pak vznikne žluté tělísko, které tvoří progesteron. Ten připravuje sliznici dělohy na případné uhnízdění oplodněného vajíčka. Když k otěhotnění nedojde, hladina progesteronu klesne a sliznice se odloučí. Začne menstruace.

Anovulace znamená, že k ovulaci nedojde. Folikuly mohou růst, ale žádný z nich nedozraje dostatečně nebo nepraskne. Anovulační cyklus je tedy cyklus, ve kterém se vajíčko neuvolní, nevznikne žluté tělísko a tělo netvoří progesteron tak jako po ovulaci. Děložní sliznice přesto roste pod vlivem estrogenu a dříve či později dojde ke krvácení.

Je možné otěhotnět při anovulačním cyklu?

V cyklu, ve kterém ovulace neproběhla, otěhotnět nelze. Spermie nemají jaké vajíčko oplodnit, a i kdyby byl pohlavní styk načasovaný sebelépe, k početí nedojde.

To ale neznamená, že by jeden anovulační cyklus vypovídal o plodnosti. Občasná anovulace se objevuje i u zcela zdravých žen, například v obdobích velkého stresu, po nemoci, při cestování přes časová pásma nebo v prvních letech po první menstruaci. Další cyklus už obvykle proběhne normálně.

Jiná situace nastává, když se anovulace opakuje měsíc co měsíc nebo se ovulace objevuje jen výjimečně. Pak se mluví o chronické anovulaci. Patří k nejčastějším příčinám potíží s otěhotněním a podílí se zhruba na třetině případů neplodnosti. Dobrou zprávou je, že příčinu lze ve většině případů zjistit a ovulaci se často daří obnovit.

 

 

Příčiny anovulace

Ovulace závisí na souhře několika hormonů, které vysílá mozek, vaječníky a další žlázy. Když se tato souhra naruší, vaječník nedostane potřebný signál a vajíčko se neuvolní. Příčin proto může být víc a často se navzájem kombinují.

Syndrom polycystických ovarií (PCOS) je nejčastější příčinou opakované anovulace. Vaječníky žen s PCOS tvoří více androgenů, tedy hormonů, které se běžně označují jako mužské. Ve vaječnících roste mnoho drobných folikulů současně, ale žádný z nich obvykle nedozraje v dominantní. Cyklus bývá nepravidelný, dlouhý, někdy menstruace vynechá úplně. Často se k tomu přidává akné, zvýšené ochlupení nebo potíže s hmotností.

Stres, výrazné hubnutí a nadměrná fyzická zátěž působí na hypotalamus, tedy oblast mozku, která celý cyklus řídí. Pokud tělo vyhodnotí, že nemá dostatek energie nebo je pod velkým tlakem, ovulaci „odloží“. Typicky se to děje u žen, které hodně a rychle zhubly, výrazně omezují jídlo nebo intenzivně trénují, a to i bez zjevné podváhy.

Nadváha a obezita mohou ovulaci narušit také, protože tuková tkáň ovlivňuje hladinu estrogenu a citlivost na inzulin. U žen s nadváhou a PCOS přitom i mírné snížení hmotnosti často pomůže cyklus znovu rozběhnout.

Poruchy štítné žlázy, ať už jde o její sníženou, nebo zvýšenou funkci, mění hormonální rovnováhu v těle a mohou se projevit nepravidelným cyklem i chybějící ovulací.

Zvýšená hladina prolaktinu (hyperprolaktinémie) brzdí hormony, které ovulaci spouštějí. Prolaktin přirozeně stoupá během kojení, a proto kojící ženy často neovulují. Mimo kojení může být vyšší hladina způsobena některými léky, stresem nebo nezhoubným nádorkem hypofýzy.

Období před menopauzou (perimenopauza) přináší přirozený pokles zásoby vajíček ve vaječnících. Cykly bez ovulace jsou v tomto věku stále běžnější a jde o normální součást hormonálních změn.

Menstruace bez ovulace: jak je to možné?

Krvácení po anovulačním cyklu vzniká jinak než skutečná menstruace. Děložní sliznice roste pod vlivem estrogenu, ale chybí jí progesteron, který by ji stabilizoval. Sliznice se pak odlučuje ve chvíli, kdy hladina estrogenu kolísá nebo kdy už je příliš silná.

Proto může menstruace bez ovulace vypadat úplně běžně, ale také se může lišit. Někdy přijde později nebo dřív, než žena čeká, jindy je výrazně slabší, nebo naopak silnější a delší. Samotný příchod krvácení tedy není důkazem, že ovulace proběhla.

Jak poznat anovulační cyklus

Některé ženy si žádné změny nevšimnou, jiné postřehnou drobné signály. Mezi ty nejčastější patří:

  • Nepravidelný cyklus: cykly kratší než 21 dní, delší než 35 dní nebo výrazně proměnlivé délky naznačují, že ovulace neprobíhá pravidelně.
     

  • Chybějící plodný hlen: před ovulací bývá cervikální hlen, tedy výtok z děložního čípku, průsvitný, kluzký a tažný jako syrový vaječný bílek. Když se neobjeví vůbec, nebo se naopak objevuje opakovaně v různých fázích cyklu bez dalších známek ovulace, může to ukazovat na anovulaci.
     

  • Plochá křivka bazální teploty: bazální teplota je teplota měřená ráno ihned po probuzení, ještě před vstanutím z postele. Po ovulaci se díky progesteronu zvýší zhruba o 0,2 až 0,5 °C a zůstane vyšší až do menstruace. Pokud křivka celý cyklus nevykazuje žádný vzestup, ovulace pravděpodobně neproběhla.
     

  • Chybějící typické projevy druhé poloviny cyklu: například napětí v prsou nebo premenstruační potíže, které žena jinak zná.

Je ale potřeba počítat s tím, že tyto známky jsou jen orientační. Teplotu ovlivní nemoc, špatný spánek nebo alkohol, hlen se mění při infekci a ovulační testy z lékárny mohou u žen s PCOS vycházet pozitivně, i když ovulace nenastane, protože hladina LH je u nich trvale vyšší. Jistotu dá až lékařské vyšetření.

Jak poznat prasknutí folikulu

Prasknutí folikulu je okamžik samotné ovulace. Dominantní folikul před ovulací dorůstá obvykle na velikost kolem 18 až 24 milimetrů. Po vrcholu LH jeho stěna povolí a vajíčko spolu s tekutinou z folikulu vyplave ven, kde ho zachytí vejcovod.

Nejspolehlivěji se dá prasknutí folikulu ověřit ultrazvukem. Lékař při takzvané folikulometrii sleduje během několika návštěv, jak folikul roste. Pokud při další kontrole velký folikul zmizí nebo se zmenší, na jeho místě se objeví žluté tělísko a v pánvi bývá malé množství volné tekutiny, je to známka, že ovulace proběhla.

Některé ženy v době ovulace cítí krátkou bolest nebo píchání na jedné straně podbřišku. Tato bolest ale sama o sobě není spolehlivým důkazem, že folikul skutečně praskl. Může se objevit i bez ovulace a naopak řada žen ovuluje, aniž by cokoliv cítila.

Nepřímo lze ovulaci potvrdit i odběrem krve na progesteron přibližně týden před očekávanou menstruací. Zvýšená hladina ukazuje, že se vytvořilo žluté tělísko, a tedy že ovulace proběhla.

Jak se anovulace vyšetřuje

Vyšetření začíná rozhovorem s gynekologem. Lékaře zajímá délka a pravidelnost cyklů, změny hmotnosti, užívané léky, míra stresu, sport, ale také to, jak dlouho se pár snaží otěhotnět. Pokud si žena vede záznamy o cyklu nebo bazální teplotě, je dobré je vzít s sebou.

Základem je gynekologický ultrazvuk, který ukáže stav vaječníků a děložní sliznice. Lékař může například rozpoznat typický obraz polycystických vaječníků. Při podezření na anovulaci pak často následuje sledování růstu folikulu v průběhu jednoho cyklu.

Druhou částí jsou hormonální odběry krve. Podle situace se vyšetřuje hlavně FSH a LH (hormony, kterými hypofýza řídí vaječníky), estradiol, progesteron ve druhé polovině cyklu, prolaktin, hormony štítné žlázy a hladina androgenů. Někdy se přidává AMH, který napoví, jak velkou zásobu vajíček vaječníky mají, nebo vyšetření hladiny cukru a inzulinu.

Které vyšetření je potřeba, záleží na věku ženy, jejích potížích a na tom, jaká příčina se nabízí. Ne každá žena musí projít vším.

Léčba anovulace

Léčba vždy vychází z příčiny. Univerzální postup, který by fungoval u všech žen, neexistuje.

Pokud za anovulací stojí stres, velký výdej energie nebo prudké hubnutí, často pomůže úprava životního stylu: dostatek jídla, méně náročný trénink a čas na regeneraci. U žen s nadváhou a PCOS může ovulaci obnovit už snížení hmotnosti o pět až deset procent.

Když je příčinou hormonální porucha, léčí se právě ona. Porucha štítné žlázy se upravuje léky, které vrací její hormony do normy, a zvýšený prolaktin lze snížit léky, které jeho tvorbu tlumí. Po vyrovnání hladin se ovulace často vrátí sama.

Pokud se žena snaží otěhotnět a ovulace se neobnoví, lékař může nasadit léky podporující ovulaci. Nejčastěji se používají tablety s letrozolem nebo klomifenem, které pomáhají dozrát jednomu folikulu. Pokud nezaberou, přichází na řadu injekce gonadotropinů, tedy hormonů, které vaječníky stimulují přímo. Tato léčba probíhá pod ultrazvukovou kontrolou, aby se ohlídal počet rostoucích folikulů a snížilo se riziko vícečetného těhotenství.

Když se ani tak nedaří otěhotnět, nebo se k anovulaci přidávají další faktory, například neprůchodné vejcovody nebo horší kvalita spermií, může být dalším krokem umělé oplodnění.

Kdy se objednat ke gynekologovi

Pozornost si zaslouží dlouhodobě nepravidelný cyklus, cykly kratší než 21 nebo delší než 35 dní, a také situace, kdy menstruace vynechá tři měsíce po sobě, aniž byste byla těhotná nebo kojila. Návštěvu gynekologa neodkládejte ani při velmi silném nebo dlouhém krvácení, výrazném akné, nadměrném ochlupení nebo při rychlé změně hmotnosti.

Pokud se snažíte otěhotnět, obraťte se na lékaře po roce pravidelného nechráněného styku. Ženy starší 35 let by neměly čekat déle než šest měsíců. Při jasném podezření na opakovanou anovulaci, například když máte dlouhodobě velmi nepravidelný cyklus nebo už víte o PCOS, je rozumné vyhledat gynekologa nebo specialistu na reprodukční medicínu hned, bez ohledu na to, jak dlouho se snažíte.

Jeden cyklus bez ovulace ještě neznamená problém s plodností

Anovulační cyklus se čas od času objeví u většiny žen a sám o sobě neznamená neplodnost ani vážné onemocnění. Tělo jím často jen reaguje na stres, nemoc nebo změnu režimu. Když se ale anovulace opakuje, bývá za ní konkrétní a zjistitelná příčina, nejčastěji hormonální. Díky ultrazvuku a krevním odběrům ji lze odhalit a podle výsledku zvolit léčbu, která u velké části žen ovulaci obnoví a otevře cestu k otěhotnění.

Zdroje: