Ashermanův syndrom: srůsty v děloze a jejich vliv na těhotenství

Po lékařském zákroku se děloha dokáže zahojit tak důkladně, až si sama uzavře cestu k těhotenství. Tomuhle paradoxu se říká Ashermanův syndrom.

Ashermanův syndrom nemusí být na první pohled snadné odhalit. Typické příznaky se totiž mohou objevit až s odstupem a někdy jsou velmi nenápadné. Přesto se s nitroděložními srůsty mohou ženy setkat například po některých zákrocích v děloze, a jen málokterá z nich tuší, že zjizvená tkáň uvnitř dělohy dokáže ovlivnit i šance na otěhotnění.

Co je Ashermanův syndrom a jak srůsty v děloze vznikají

Děložní dutina je vystlaná sliznicí, která se každý měsíc obnovuje a připravuje podmínky pro uhnízdění embrya. Pokud dojde k poškození hlubší vrstvy této sliznice, tělo se snaží ránu zahojit. Někdy to ale udělá až příliš důkladně. Stěny dělohy k sobě začnou přirůstat a vytvoří se vazivové pásy, kterým se říká srůsty. Přesně tento stav popsal ve čtyřicátých letech minulého století izraelský gynekolog Joseph Asherman, a proto se dnes mluví o Ashermanově syndromu.

 

 

Srůsty v děloze mohou být jemné a útržkovité, nebo naopak husté a rozsáhlé, klidně i tak výrazné, že dutinu prakticky uzavřou. Podle rozsahu a charakteru srůstů lékaři posuzují závažnost Ashermanova syndromu. A právě rozsah srůstů ovlivňuje, jak moc se projeví na menstruaci i šanci na otěhotnění: zatímco lehčí formy často unikají pozornosti, ty rozsáhlejší se mohou projevit výrazně slabší menstruací, bolestivými křečemi bez krvácení nebo opakovanými potraty. 

Kontrola po kyretáži a signály, na které má smysl dát pozor

Častou příčinou Ashermanova syndromu je poškození hlubší vrstvy endometria při kyretáži, tedy chirurgickém vyčištění děložní dutiny, které se provádí například po potratu nebo z diagnostických důvodů. Jde o krátký zákrok, po kterém se většina žen brzy cítí fyzicky dobře, a právě proto se možnost srůstů v děloze po kyretáži často ani nezvažuje. Na srůsty je vhodné pomyslet hlavně tehdy, když se po zákroku výrazně změní krvácení, menstruace úplně vymizí, nebo se dlouho nedaří otěhotnět.

Ultrazvuk může poskytnout základní obraz o děloze, samotné nitroděložní srůsty ale nemusí spolehlivě zachytit. Přesnější vyšetření děložní dutiny poskytne až hysteroskopie. Riziko syndromu navíc stoupá s každým dalším opakovaným zákrokem v děloze, takže kontrola po kyretáži má význam obzvlášť u žen, které ji prodělaly vícekrát za sebou. Od Ashermanova syndromu je pak dobré odlišovat i pánevní srůsty v okolí vaječníků a dalších orgánů, které vznikají jiným mechanismem a týkají se jiné části pánve.

Srůsty po císařském řezu: proč je důležité rozlišovat jejich typ

Císařský řez sám o sobě není typickou příčinou nitroděložních srůstů. Při zákroku sice vzniká jizva v děložní stěně, nejde ale o poranění protilehlých ploch děložní dutiny, které je typické pro vznik Ashermanova syndromu.

Po císařském řezu se však mohou vytvořit srůsty v dutině břišní a pánvi, například mezi dělohou a močovým měchýřem nebo okolními tkáněmi. Tyto srůsty nejsou totéž co Ashermanův syndrom, protože nevznikají uvnitř děložní dutiny. V místě jizvy na děloze může také vzniknout takzvaná niche neboli isthmokéla, tedy defekt v oblasti jizvy po císařském řezu. Tyto změny mohou ovlivnit další těhotenství nebo zkomplikovat případný opakovaný císařský řez.

Léčba Ashermanova syndromu a šance na otěhotnění

Dobrá zpráva je, že Ashermanův syndrom patří mezi řešitelné příčiny, kvůli kterým se nedaří otěhotnět. Standardní léčbou je hysteroskopická operace. Tenký nástroj s kamerou se zavede přes děložní hrdlo přímo do dutiny a srůsty se pod přímou kontrolou zraku opatrně rozruší. Cílem zákroku je obnovit prostor v děloze a vytvořit podmínky pro opětovný růst děložní sliznice.

Po operaci často následuje krátká hormonální léčba, která podpoří obnovu sliznice. U rozsáhlejších srůstů se dutina dočasně udržuje volná pomocí balónkového katétru nebo gelové bariéry, aby stěny znovu nesrostly. Úspěšnost léčby závisí hlavně na tom, jak rozsáhlé srůsty byly. U mírnějších forem se po odstranění srůstů menstruace často obnoví a šance na otěhotnění se může zvýšit. U rozsáhlejších srůstů bývá léčba náročnější a někdy je nutné zákrok opakovat.

Pokud se v některém z popsaných příznaků poznáváte nebo vás podobná zkušenost potkala, má smysl zeptat se gynekoložky přímo na Ashermanův syndrom. Správná diagnóza je důležitá pro volbu vhodné léčby a dalšího postupu při plánování těhotenství.

Zdroje: