O možnosti darovat vajíčka jsem se dozvěděla od kamarádky. Byla jsem v té době na mateřské s druhým synem a rekonstruovali jsme dům. Manžel si bral směny navíc, ale opravy domu všechny peníze spolkly. Proto mě tahle možnost zaujala. Nakonec jsem si řekla, že za zkoušku nic nedám. Vyplnila jsem dotazník na stránkách kliniky Gynem a zanedlouho mi volala milá sestřička. Domluvily jsme se, kdy přijdu. Byla jsem nervózní, ale prostředí bylo tak příjemné, že jsem na stres rychle zapomněla. Prošli jsme mou zdravotní anamnézu, pan doktor mě vyšetřil a sestřička odebrala krev. Když přišly výsledky, bylo všechno v naprostém pořádku, takže mě v Gynemu zařadili do dárcovského programu. Měla jsem ohromnou radost.

Dostala jsem potřebné léky a přesný návod, jak je užívat. Nejdřív jsem měla trochu strach, když jsem zjistila, že se si mám hormony píchat. Ale ta jehlička byla tak tenká, že to vůbec nebyl problém. Během užívání léků jsem měla v Gynemu domluvené dvě konzultace. Při té poslední jsme se dohodli na termínu odběru.

Manžel mě zavezl do Gynemu a čekal na chodbě. Zákrok proběhl v anestezii, takže jsem o ničem nevěděla. Trvalo to jen asi deset minut a po dvou hodinách odpočinku už jsem mohla jet domů.

25000 korun, které jsem dostala jako kompenzaci, jsme použili na nové dveře, které nám v baráčku pořád chyběly. Koupili jsme je přesně na čas, protože zima je za rohem. A taky jsem ráda, když se děti zavřou v pokojíčku a já mám chvíli klid. Dárcovství bych určitě doporučila. Přemýšlím dokonce, že vajíčka daruji ještě jednou.