Imunitní příčiny neplodnosti: Když otěhotnění brání imunita
Jste zcela zdravá, ale dvě čárky na testu se stále neobjevují? Možná vám v cestě za těhotenstvím paradoxně stojí vaše vlastní obranyschopnost.
Při snaze o otěhotnění se přirozeně řeší hlavně kvalita vajíček a spermií. Méně se už mluví o tom, že embryo je pro ženské tělo z poloviny cizí, protože nese geny partnera. Imunitní systém tak stojí před nelehkým úkolem: nesmí na něj zaútočit jako na hrozbu, ale naopak mu musí vytvořit bezpečné prostředí. Pokud se tento ochranný štít nenastaví správně, může tělo embryo odmítnout, i když je žena jinak po zdravotní stránce úplně v pořádku.

Paradox: „Jsem zdravá a nemůžu otěhotnět“
Příběhy v ordinacích si jsou často velmi podobné. Žena aktivně sportuje, dbá na zdravou stravu, nebývá nemocná a výsledky běžných hormonálních profilů jsou ukázkové. Přesto se jí nedaří počít nebo udržet těhotenství. Právě věta „jsem zdravá a nemůžu otěhotnět“ je pro specialisty důležitým signálem k hlubšímu pátrání.
Často totiž naznačuje, že problémem není slabost organismu, ale naopak jeho přílišná aktivita. Imunitní systém funguje tak ostražitě, že vyhodnotí embryo jako potenciální hrozbu a nedovolí mu se v děloze udržet.
Tento problém se netýká jen přirozeného početí, ale může stát i za selháním IVF cyklů, kdy se ani kvalitní embryo po transferu neuchytí. Odpověď se v těchto případech často skrývá na molekulární úrovni obranyschopnosti.
Buněčná imunita: když ochranka v děloze zasahuje příliš horlivě
Imunitní systém má dvě hlavní složky: protilátkovou a buněčnou. V reprodukci hraje zásadní roli právě buněčná imunita. Jde o aktivitu bílých krvinek, které mezi sebou komunikují pomocí chemických signálů zvaných cytokiny. Ty fungují jako povely, kterými si buňky předávají informaci, zda mají proti neznámému prvku zakročit, nebo zůstat v klidu.
Aby se embryo mohlo v děloze uchytit, musí být tyto signály v jemné rovnováze. Odborníci tradičně rozlišují dva hlavní typy reakcí:
-
Th1 (pro-zánětlivá) – typická při boji s infekcemi, pro vývoj embrya je však nepříznivá
-
Th2 (protizánětlivá) – navozuje stav tolerance a je klíčová pro úspěšné těhotenství
I když je imunitní regulace ve skutečnosti složitější, rovnováha mezi těmito reakcemi má pro uhnízdění embrya zásadní význam. Pokud v děloze převáží zánětlivá Th1 reakce, tělo začne produkovat látky, které brání správnému vývoji základu placenty. Organismus tak v podstatě zahájí chemickou obranu proti zárodku dříve, než má šanci se pevně spojit s děložní sliznicí.
NK buňky a neplodnost: když obránci útočí
Jedním z klíčových témat reprodukční imunologie je vztah mezi NK buňkami a neplodností. Zkratka NK pochází z anglického Natural Killer cells. V krvi jsou tyto buňky nezbytné pro boj s viry a nádorovými buňkami. V děloze však mají zcela jinou roli – nemají ničit, ale pomáhat při přestavbě cév a vytváření optimálních podmínek pro placentu.
Pokud je jejich aktivita v děloze příliš vysoká, mohou místo podpory proti embryu zakročit. Tato nežádoucí reakce může být jedním z důvodů, proč se zárodek nedokáže uhnízdit, a ukazuje, jak úzce spolu aktivita NK buněk a neplodnost souvisí.
Rozlišujeme:
-
Periferní NK buňky (v krvi)
Slouží jako celková ochrana organismu. Jejich zvýšená hladina může naznačovat celkové podráždění imunity, ale sama o sobě přesně nevypovídá o dění v děloze. -
Uterinní NK buňky (v děloze)
Mají specifickou úlohu přímo v místě uhnízdění embrya. Pokud nefungují správně, mohou bránit jeho vývoji. Tento stav nelze spolehlivě posoudit pouze z krevních testů a vyžaduje specializované vyšetření děložní sliznice.
Co znamená pozitivní test na protilátky v těhotenství
Pozitivní test na protilátky v těhotenství, případně už před ním, může upozornit na několik skrytých překážek, které mohou stát v cestě úspěšnému početí nebo udržení těhotenství.
Jednou z nich je tzv. „lepivá krev“. Některé protilátky ovlivňují srážlivost krve a vedou ke vzniku mikrosraženin v drobných cévkách, které mají vyživovat embryo. Ne vždy jde o jeden konkrétní syndrom, ale o širší spektrum poruch srážlivosti, které lze ve většině případů účinně léčit.
Další možností je celkově podrážděná imunita, často spojená s protilátkami proti štítné žláze. I při normální funkci tohoto orgánu může jít o signál, že imunitní systém je v neustálém „bojovém nastavení“, což snižuje šanci na otěhotnění.
Vzácně může imunita reagovat i proti spermiím nebo vajíčkům, a tím ztížit samotné oplodnění.
Imunita v těhotenství: fascinující přeladění organismu
Imunita v těhotenství není oslabená, ale cíleně přeladěná. Organismus musí tolerovat geneticky odlišný plod a zároveň chránit ženu před infekcemi.
V děloze vzniká unikátní prostředí, kde se tlumí zánětlivé reakce a posilují mechanismy podporující toleranci. U žen s imunologickou příčinou neplodnosti však tento proces neprobíhá automaticky. Tělo zůstává v obranném nastavení a potřebuje odbornou pomoc, aby nový život přijalo.
Léčba otevírá cestu k dítěti
Diagnóza imunitní neplodnosti může na první pohled působit znepokojivě, ve skutečnosti však často přináší úlevu. Konečně totiž dává odpověď na otázku, proč se nedaří otěhotnět, přestože jsou ostatní vyšetření v pořádku.
Cílem léčby není imunitu potlačit, ale dočasně ji zklidnit a nasměrovat ke toleranci, zejména v období uhnízdění embrya a v prvním trimestru. Díky moderním postupům se dnes mateřství dočkají i ženy, které mají za sebou opakované neúspěchy. Imunologické vyšetření tak může být klíčovým dílkem skládačky na cestě k vytouženému těhotenství.
Zdroje:
-
National Institutes of Health (NIH). Immune Aspects of Female Infertility. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4845518/
-
WebMD. Antisperm Antibodies: Why They Form, Tests for Diagnosis, Treatment. Dostupné z: https://www.webmd.com/infertility-and-reproduction/fertility-antisperm-antibodies
-
National Institutes of Health (NIH). Immunological Aspects of Infertility—The Role of KIR Receptors and HLA-C Antigen. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC10778566/

