Co se skrývá pod zkratkou KET?

Pokud se snažíte počít potomka a stále se nedaří, možná vás napadlo uvažovat o možnostech asistované reprodukce. Kromě toho, že se jedná o fyzicky i psychicky náročný proces, pojí se s ním také spousta neznámých lékařských termínů. Jedním z nich je pojem kryoembryotransfer. Co je KET a co to znamená? 

Základní informace o umělém oplodnění

Umělé oplodnění, asistovaná reprodukce nebo in vitro fertilisation, to všechno jsou termíny, se kterými se setkáte, když toužíte po miminku, ale přirozenou cestou se vám dlouhodobě nedaří počít. Řešením je pak léčba neplodnosti a následně IVF. O tom, jaká pro vás bude nejvhodnější cesta, vás poučí váš gynekolog nebo lékař na klinice asistované reprodukce. 

Pokud se vám nepodaří počít přirozenou cestou, nabízí moderní medicína další řešení. Proces umělého oplodnění může ale někdy být dlouhá cesta. Přesto není důvod k obavám a stačí znát všechny důležité informace, abyste věděli, co vás na cestě za vytouženým miminkem čeká.

V případě, že se rozhodnete pro umělé oplodnění, ženy čeká nejprve hormonální příprava, kdy jsou jim do těla injekčně aplikovány hormony, které podpoří tvorbu vajíček a zamezí přirozeným procesům, jež vedou k nežádoucí ovulaci. Následně jsou vajíčka během velmi krátkého chirurgického zákroku odebrána a ve stejný den oplodněna. 

K oplodnění může dojít spermatem partnera, které bylo odebráno ve stejnou chvíli, rozmrazením již předtím odebraných vzorků nebo použitím dárcovského spermatu. Oplodněné vajíčko (embryo) je pak po dobu 2 až 6 dní kultivováno v laboratoři a následně přeneseno do ženské dělohy.

Když nevyjde první cyklus IVF

Hormonální stimulace se provádí proto, aby při odběru vajíček jich bylo možné vzít více. Občas se totiž může stát, že první cyklus IVF je neúspěšný. Lékaři pak mohou znovu použít zmrazená embrya, která jsou uschovaná z prvního odběru a dále tak nezatěžovat tělo budoucí maminky. 

Procesu, kdy gynekolog přenese zmrazená a opětovně rozmrazená embrya do dělohy, se říká kryoemryotransfer neboli zkráceně KET. Úspěšnost kryoembryotransferu je o něco nižší, než u přenosu čerstvých embryí. Obvykle se uvádí, že je zde asi o 30 % nižší šance na otěhotnění. V současnosti ale existuje nová metoda zmrazení embryí, takzvaná vitrifikace, která zlepšuje vyhlídky na uhnízdění vajíčka a bezproblémové těhotenství. 

Průběh KET a režim po zákroku

Kryoembryotransfer (KET) se provádí ve stejné poloze jako při gynekologickém vyšetření zhruba 10 až 12 den menstruačního cyklu. Lékař očistí děložní čípek kultivačním roztokem a pomocí katetru přenese rozmrazené embryo do dělohy. Obvykle se zavádí jedno, maximálně dvě embrya a zákrok je úplně bezbolestný.

Po výkonu je nutné zhruba hodinu odpočívat v klidovém režimu na lůžku a poté následuje domácí rekonvalescence. V ideálním případě je vhodné zůstat na neschopence, užívat předepsané léky a být v klidu. Po 10 až 14 dnech je možné provést těhotenský test, který ukáže, zda se KET povedl či ne.   

Kryoembryotransfer je jednoduchá varianta umělého oplodnění. Není nutné při něm absolvovat další, pro tělo ženy náročný, odběr vajíček, protože je možné použít již odebraná a oplodněná vajíčka. KET je možné několikrát opakovat, ačkoli je nutné počítat s tím, že tuto léčebnou proceduru nehradí zdravotní pojišťovny.