Jaké je projít si několika cykly IVF? Šťastná cesta k miminku (1. část)

Soňa a Nikolas Tortorollo jsou manželé, kteří si prošli léčbou neplodnosti na naší klinice. Podělili se s námi o svůj příběh, který má šťastný konec, i když nebyl vždy snadný. O miminko se snažili přes 3 roky. V první části rozhovoru se dozvíte, jak léčba ovlivnila jejich život, jaké překážky překonávali a co pro ně bylo nejvíce náročné. 

 

Jaký je Váš příběh neplodnosti?

Soňa: Na našeho syna Raffaela jsme celkově čekali přes 3 roky. Po roce neúspěšného snažení jsme se rozhodli jít na kliniku. Nejprve tedy ne na vaší, ale na jinou. Chtěli jsme zjistit, jak na tom zdravotně jsme. Ale nic moc jsme se nedozvěděli a nelíbil se nám přístup. Přesto jsme na ní podstoupili tři neúspěšné inseminace. 

Pak jsme se rozhodli pro změnu a přišli k vám do GYNEMU, kde nám prostředí sedlo mnohem víc. Vyzkoušeli jsme ještě jednu inseminaci, opět neúspěšnou. Celkově trvalo rok, než jsme se dostali přímo k IVF. Poté jsme prošli třemi cykly IVF, z toho dva byly stimulované. Poslední pokus byl nativní a vyšel, díky němu máme syna.

 

Jak ovlivnila léčba Váš běžný život? Co všechno jste léčbě přizpůsobili?

Soňa: Shodli jsme se na tom, že úplně všechno. Člověk se do toho ponoří a ze začátku dělá vše, co je v jeho silách. To, co může sám ovlivnit, ať už jde o stravu, vitamíny, návyky. Já sama jsem se snažila od neustálých myšlenek na neplodnost utíkat. Upřímně to moc nejde, ale pokusila jsem se. Nabrala jsem si hodně práce, věnovala se sportu, ale stejně to nepomohlo. 

Léčba neplodnosti také hodně zasáhne do vašeho pracovního života. Hodně záleží na tom, jestli to v práci řeknete nebo ne. Já to oznámila až v posledním nativním cyklu, předtím nikdo nevěděl, že chodím na kliniku. Abych to shrnula, snaha o miminko nám ovlivnila vše od vztahu s blízkými, přes způsob života až po finance a práci. Ovlivní celý život, a to i do budoucna.

 

Můžete se podělit o nějaký okamžik, který pro vás byl zvláště emocionální?

Soňa: Těch silných emocí je hodně. Pozitivní spíš tedy až v době, kdy jsem byla těhotná. Při samotném IVF si vybavuji jeden spíše negativní okamžik. Mám diagnostiku polycystických ovarií, ne tedy úplně syndrom, ale mám problém s ovulací. Dozvěděla jsem se, že u mě nebude problém s množstvím, ale s kvalitou vajíček. Měla jsem kvůli tomu představu, že otěhotnět bude snadné, že se vajíčka rychle oplodní. 

Ale nakonec to dopadlo tak, že se podařilo odebrat jen jedno vajíčko, které sotva vydrželo do 5. dne. Bylo mi řečeno, že mražení by už nevydrželo, ale že pokud chci, můžu si pro něj přijít na transfer. Byl to pro mě šok a byla to hodně náročná situace, měla jsem pocit, že to nemá smysl. Uvědomila jsem si poprvé realitu neplodnosti, že ani na klinice snaha o otěhotnění nemusí jít tak snadno, jak jsem si představovala.

 

Sdíleli jste svou zkušenost s rodinou a přáteli?

Soňa: Ze začátku jsme to neřekli nikomu. Postupem času si ale neplodnost tak ukrajuje kousky vašeho života, až tvoří celou vaši realitu. Bylo těžké držet to v tajnosti. Jako první jsem to řekla svojí mamince. Pak jsme se svěřili rodičům z obou stran, aby nás mohli psychicky podpořit. Máme skvělou rodinu, nikdo nepokládal žádné hloupé otázky. 

Postupně jsme k úzkému okruhu přidávali další lidi. Řekla jsem to například blízkým kamarádkám, které už měly děti, aby pochopily, proč se někdy chovám tak, jak se chovám. Jako poslední přišla na řadu práce. Neřekla jsem to ale všem, ale řekla jsem to například své šéfové, aby znala důvod, proč nejsem v práci častěji přítomná.

 

Co bylo na procesu léčby nejnáročnější?

Soňa: Pro mě osobně byla nejnáročnější právě psychická stránka. V jednu chvíli máte naději, že se to povede, ale ono to opět nevyjde. Manžel je Francouz, ve Francii se říká Les montagnes russes, ruské hory, a ono je to opravdu připomíná (pozn. pouťové atrakce, které kombinují strmou jízdu nahoru a dolů). Dostanete se někam úplně nahoru, jste šťastní a plní naděje, ale ono to neklapne a vy spadnete. Ty propady byly hodně náročné. 

Nikolas: Já to vnímám stejně, také pro mě byly náročné ty propady emocí. Když mi Soňa zavolala, že máme pět vajíček, měl jsem velkou radost, o to větší pak bylo zklamání, když to nevyšlo.

 

V druhé části rozhovoru Soňa s Nikolasem prozradí, jak se dozvěděli, že čekají miminko a jaké byly okolnosti úspěšného IVF cyklu. Pokud jste v podobné situaci, najdete v něm nejen naději, ale také tipy, jak náročné čekání na vytoužené miminko lépe zvládnout.

 

Slovníček pojmů