Péče o embrya na reprodukční klinice

Při jednom cyklu in vitro fertilizace se odebírá více vajíček, která jsou následně oplodněna spermiemi. Pokud je oplodnění úspěšné, mají lékaři k dispozici několik použitelných embryí, které lze použít pro transfer. V současnosti se běžně používá pouze jedno embryo, aby nedocházelo k vícečetnému těhotenství. Co se tedy děje s ostatními embryi a jak se o ně pečuje?

Kryoembryotransfer (KET) znamená více šancí

Během jednoho cyklu IVF se odebere hned několik vajíček pro miminka, protože se jedná zákrok, který je pro tělo ženy poměrně náročný. Vajíčka jsou po odebrání oplodněna, a pokud vše proběhne dobře, vznikají z nich embrya. V současné době se umělé oplodnění provádí tak, že se při transferu používá jen jedno embryo. Minimalizuje se tím tak riziko vícečetného těhotenství. O zbylá vajíčka je pak potřeba pečovat.

Každá reprodukční klinika s dobrou reputací nabízí svým klientům možnost zmrazení embryí (vitrifikaci). Jedná se o proces, při kterém jsou embrya zmražena a uchována do budoucnosti. Zmrazená embrya je pak možné použít v případě, že se transfer embrya na první pokus nezdařil nebo budete chtít v budoucnosti počít dalšího potomka metodou umělého oplodnění.

Úspěšnost KET

Právě zmražená embrya se dají použít pro kryoembryotransfer (KET). Embrya se totiž dají opětovně rozmrazit a přenést do dělohy. Díky této technologii se zvyšuje efekt jednoho cyklu IVF, který platí pojišťovna. Samotné zmražení embryí už ale pojišťovnou hrazené není a jeho cena závisí na konkrétních cenících reprodukčních klinik. Obvykle se jedná o částku v řádu několika tisíců korun.

Občas se objevují informace, že úspěšnost KET je oproti přenosu čerstvého embrya nižší. To ale nemusí být nutně pravda. Rozhodujícím faktorem je správný postup a způsob zmražení embrya. Je klíčové, aby bylo embryo na klinice zmražené ve fázi blastocysty, do které se dostává zhruba pátý až šestý den po oplodnění vajíčka spermií. 

Statistiky udávají, že po zmrazení a opětovném rozmrazení přežije více než 80 % embryí. Díky tomu může být KET úspěšnější než přenos čerstvého embrya. Navíc u kryoembryotransferu už není pacientka stimulovaná jako u jednoho běžného cyklu IVF. To poskytuje lepší podmínky pro uhnízdění embrya, mimo jiné i díky tomu, že pacientka je v lepší psychické i fyzické pohodě.

Režim po KET

Jednou z nejčastějších otázek, na které se lidé ve spojitosti s kryoembryotransferem ptají, bývá „jaký je režim po KET“. Na tento dotaz je velmi jednoduchá odpověď. Není potřeba dodržovat žádná přísná opatření. Stačí běžný klidový režim, vyhýbat se zvýšení fyzické námaze a v ideálním případě se na pár dní vzdát pohlavního styku. Není ani nutné se bát toho, že by embryo samovolně opustilo dělohu. Při KET se embrya přenášejí spolu s kultivační tekutinou, která jim usnadňuje přichycení se na děložní stěnu. 

Kryoembryotransfer je velmi praktická a účinná metoda umělého oplodnění. Pokud dojde ke zmrazení embryí správným způsobem, šance na uchycení vajíčka je velmi vysoká. Po rozmrazení embryo projde tzv. rekonvalescencí, po které následuje transfer. Jen velmi zřídka se stává, že by embryo rozmrazení nepřežilo. Zároveň je KET způsob, jak se vyhnout vícečetnému odběru vajíček a s tím souvisejícím finančním nákladům.